Když jsem byl mladý, chtěl jsem ženu, která by byla akční. Tak jako já. Našel jsem si ted Irenku. Pár měsíců nám to skvěle klapalo, jenže žila na mne příliš rychle. Tu rafting, tady bungee jumping, tento víkend skáčeme padákem, příští jedeme šplhat na Mount Everest. Byla na mne příliš náročná, řekl jsem si, že lepší bude, když si najdu nějakou klidnou.
A tak jsem se seznámil s Monikou. Byla strašně nudná. Celý den seděla doma, četla, šila, uklízela. Vůbec se jí nechtělo chodit ven a dostat ji na nějakou zábavu bylo nemožné. Takhle by to nešlo, řekl jsem si. Potřebuji normální ženu.
Po čase jsem ji objevil. Úplně normální, ničím nevýjmečnou. Prostě obyčejnu ženu. Jmenovala se Petra a byla jako každá jiná. Vzal jsem si ji a měl s ní dvě děti. Bohužel, po pár letech nám to přestalo klapat a my se museli rozvést.
Teď už se všaj cítím duševně vyspělý. Vím, co chci.
Prostě ženskou s velkejma kozama.
